|
|
Problematika péče o morbidně obézního pacienta na standardních lůžkách a jednotkách intenzivní péče.
KRÁL, Dominik
Bakalářská práce se zabývá problematikou péče o morbidně obézního pacienta na standardních lůžkách a jednotkách intenzivní péče. Práce je zaměřená na to, jakým způsobem sestry na standardních lůžkách a jednotkách intenzivní péče pečují o morbidně obézního pacienta. Teoretická část se skládá z charakteristiky obezity, vyšetřovacích metod, léčby a možnosti prevence vzniku obezity a vybraných aspektů v péči o morbidně obézního pacienta na standardních lůžkách a na jednotce intenzivní péče. Výzkumná část je zaměřena na překážky, které sestry vnímají při poskytování péče o morbidně obézního pacienta a na to, jakým způsobem sestry pečují o hygienu, pokožku, výživu, vylučování a duševní potřeby morbidně obézního pacienta. Cílem práce je: Zmapovat problematiku ošetřovatelské péče o morbidně obézního pacienta. Tato část byla zpracovaná formou kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovorů se zúčastnilo pět sester ze standardního oddělení a čtyři sestry z jednotek intenzivní péče. Po získání potřebných informací byly informace zpracovány formou otevřeného kódování a vytvořením šesti kategorií. Z výsledků vyplývá, že o náročnosti péče rozhoduje mobilita, zdravotní stav pacienta a jeho spolupráce. Další překážky jsou proporce pacienta, nedostatek personálu a potřeba většího množství času na celkovou péči. Pro zdravotnický personál je péče náročnější po fyzické stránce při manipulaci s pacientem během hygieny, po vylučování a při polohování. Sestry pravidelně monitorují pokožku. Výživu pacienta konzultují s dietní sestrou. K zjištění duševních potřeb využívají rozhovor s pacientem. Ze získaných poznatků byla vytvořena brožura pro sestry, která je zaměřena na nejčastější problémy v péči o obézního pacienty, se kterými se sestry ve své praxi mohou setkat.
|
|
|
Nefarmakologické postupy v léčbě cévní mozkové příhody - role sestry
PAZOUR, Petr
Cévní mozkové příhody přitahovaly pozornost lékařů od dávných dob. Cévní mozkové příhody jsou celosvětovým problém a jedním z nejčastějších příčin morbidity a mortality, ale také jednou z příčin dlouhodobé invalidity. V minulých letech začala být cévní mozková příhoda urgentním stavem. Dělení cévních mozkových příhod na ischemické a hemoragické se stalo běžným. U ischemických příhod byl prokázán efekt akutní, následné a rehabilitační péče v iktových centrech, také byl prokázán efekt revaskularizační terapie. Díky moderním metodám léčby mozkových příhod jsme se posunuli vpřed. Cílem diplomové práce je popsat nefarmakologické postupy v léčbě cévní mozkové příhody a zdůraznit jejich velký význam při rekonvalescenci pacienta, jejichž široké spektrum umožňuje některým pacientům úplný nebo částečný návrat do běžného života. U pacientů s vyšší mírou invalidity napomáhají ke zvýšení kvality jejich života. Důležitou součástí celého spektra péče je přítomnost všeobecné sestry, která zajišťuje nepřetržitou péči o pacienta jak po fyzické, tak psychické stránce. Nedílnou součástí práce sestry je uspokojování základních potřeb pacienta. Pro dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bude realizováno prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s nelékařskými zdravotnickými pracovníky, kteří pečují o pacienty po cévní mozkové příhodě na neurologickém oddělení jedné z okresních nemocnic Kraje Vysočina. Z výzkumu vyplývá, že na zkoumaném oddělení nelékařští pracovníci znají svoji roli v edukaci pacienta po cévní mozkové příhodě. Mezi nejčastěji používané formy edukace řadí nelékařští pracovníci vysvětlování a názornou ukázku. Výstup diplomové práce zabývající se nefarmakologickými postupy v léčbě cévní mozkové příhody - role sestry, má sloužit jako náhled na danou problematiku a poukázat na důležitost prevence a rozsah nefarmakologických postupů.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče neurologicky nemocných v intenzivní péči
HRICOVÁ, Kristina
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné pacienty v intenzivní péči. Jejím prvotním cílem bylo zmapování specifik ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné na jednotce intenzivní péče. Dalším cílem bylo zjistit, jak sestry pracující na jednotce intenzivní péče dodržují zásady ošetřovatelské péče o neurologicky nemocného. K naplnění vytyčených cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné na jednotce intenzivní péče? A jak sestry pracující na jednotce intenzivní péče dodržují zásady ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné? Ze škály neurologických onemocnění je tato bakalářská práce zaměřena na cévní mozkové příhody. Teoretická část se zabývá jednotlivými druhy cévních mozkových příhod, jejich etiologií, klinickými příznaky, možnostmi diagnostiky a terapie. Dále specifiky ošetřovatelské péče v jednotlivých oblastech. Pro realizaci výzkumného šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn technikou skrytého pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Při analýze výsledků byla použita metoda tužka papír. Zpracováním výzkumného šetření byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. I přes drobné nedostatky, výsledky výzkumného šetření ukazují na velice dobrou kvalitu ošetřovatelské péče poskytované pacientům s neurologickým onemocněním na dotčené jednotce intenzivní péče. Bylo zjištěno, že jednou z nejvíce specifickou oblastí z péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou je z důvodu dysfagie výživa, dále polohování a rehabilitace. Sestry uvedly, že mezi největší rizika spojená s touto péčí patří tlaková nestabilita pacienta a případný propad vědomí. Na tyto situace musí umět sestra v intenzivní péči okamžitě správně reagovat. Práce poskytuje celkový pohled na péči o pacienta s neurologickým onemocněním v intenzivní péči a poskytuje doporučení v problémových oblastech péče.
|
|
|
Historický vývoj ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR.
LAZOROVÁ, Hana
V 19. století nebyla dostupnost zdravotní a ošetřovatelské péče z hlediska geografického i ekonomického na příliš dobré úrovni, neboť ji zejména na venkově zajišťovaly méně kvalifikované osoby. Péče o dítě se odehrávala převážně v domácím prostředí. Matky tak byly odkázány především samy na sebe, informace a zkušenosti přejímaly od starších žen ve svém okolí. Z této doby pochází ohledně péče o dítě mnoho mýtů a pověr. Vliv na tehdejší ošetřování dětí měla kultura dané společnosti a také náboženské smýšlení. Pediatrie se jako samostatný vědní obor začala vyvíjet až na přelomu 19. a 20. století. V souvislosti s tím se pozornost zaměřila také na rozvoj ošetřovatelské péče. Zakládala se první dětská oddělení a péče o dítě se postupně přesouvala do nemocnic. V průběhu historického vývoje se měnily i způsoby této péče. Ve 20. století došlo v ošetřování dětí k obrovskému pokroku. Vznikaly ošetřovatelské školy a další nemocnice. Velký nárůst můžeme zaznamenat i v počtu odborné literatury zabývající se ošetřováním a výchovou dětí v různých věkových obdobích. Postupně se začalo rozšiřovat poradenství pro matku a dítě. Mýty a pověry byly postupně vytlačovány informacemi s vědeckým základem. V padesátých letech 20. století se rozvíjela komunitní péče, která byla reakcí na špatnou dostupnost zdravotní péče na venkově. V osmdesátých letech se na porodnických odděleních v nemocnicích zavádí nový způsob péče o matku a dítě tzv. roaming-in, který na neonatologických odděleních úspěšně funguje dodnes. Hlavní prioritou dětského ošetřovatelství je zabezpečit kvalitní ošetřovatelskou péči ve všech obdobích dětského věku, a to nejen v nemoci, ale i ve zdraví. Cílem této práce bylo zmapovat vývoj ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní metodou. Informace byly zjišťovány metodou obsahové analýzy dat. Získané informace jsou členěny podle jednotlivých časových období. Zmapování vývoje ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR může nejen sestrám, ale i ostatním zdravotnickým pracovníkům a laické veřejnosti poskytnout ucelený pohled na to, jak se v průběhu jednotlivých časových období vyvíjela péče o dítě na našem území.
|
|
|
Ošetřovatelská problematika u pacientů s leukémií
MACHOVÁ, Karolina
Teoretická část bakalářské práce je zaměřena především na ošetřovatelskou péči o pacienta s onemocněním leukémie a na její problematiku. Práce se snaží o popis tohoto závažného onemocnění s nepříznivou prognózou. Teoretická část práce byla postavena na základě analýzy informačních zdrojů týkajících se daného tématu. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. První cíl měl za úkol zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s leukémií. Druhým cílem bylo zjistit ošetřovatelské problémy u pacientů s leukémií. Na základě stanovených cílů byly vytvořeny dvě výzkumné otázky. Těmito výzkumnými otázkami byly-Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů s leukémií? Jaké nejčastější ošetřovatelské problémy řeší sestry u pacientů s leukémií? Pro zpracování výsledků v empirické části práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření, a to metodou polostrukturovaných rozhovorů. Výběr sester byl záměrný. Byly tedy osloveny sestry poskytující péči pacientům s leukémií. Výzkumné otázky byly zodpovězeny a cíle byly splněny. Výsledky plynoucí z odpovědí, které jsme získali od sester byly rozděleny do kategorií a následně zpracovány. Je nutné, aby sestry postupovaly přísně dle standardů, aby se zabránilo vzniku komplikací u pacienta s leukémií, který má oslabenou imunitu. Z toho důvodu bych navrhla rozšíření přednášek a seminářů na tuto problematiku v nemocnicích, aby se poskytovala co nejkvalitnější péče pro tyto pacienty. Tato bakalářská práce může být nápomocna pro studenty k získání nových informací o daném onemocnění a lépe tomuto problému porozumět.
|
|
|
Koncepční modely zaměřené na konečnou fázi života
KOHOUTOVÁ, Andrea
Bakalářská práce s názvem Koncepční modely zaměřené na konečnou fázi života je zpracovaná pouze na teoretickém podkladě. Má informační charakter, který má logicky a srozumitelně informovat o koncepčních modelech, které jsou zaměřeny právě na konečnou fázi života. V této bakalářské práci se nezabýváme pouze těmito koncepčními modely, ale zaměřili jsme se také i na jejich postupný vývoj od samého počátku ošetřovatelství. Abychom získali dostatečné množství potřebných informací k napsání této bakalářské práce, bylo zapotřebí navštívit několik různých knihoven a v nich prostudovat či si půjčit nemalé množství odborných knih od českých i zahraničních autorů. Dále byly informace získávány za pomoci internetového vyhledávání v databázích EBSCO, SCOPUS a Pub Med. Nejprve tato práce popisuje vývoj ošetřovatelství, dále pak konečnou fázi života, s čímž je spojeno umírání a smrt. Následně tato práce uvádí koncepční modely a jejich vývoj. A v poslední řadě se tato práce zabývá koncepčními modely, které jsou zaměřeny na konečnou fázi života. Z těchto modelů jsme si vybrali tři modely, kterými jsou model Hildegard E. Peplau, Trajectory model a v poslední řadě Teorie pokojného konce života. Tato bakalářská práce by měla sloužit sestrám pro lepší zkvalitnění jejich práce s pacienty v konečné fázi života. Může pomoci sestrám v myšlení a jejich jednání ošetřovatelských předmětů nebo jako příspěvek na odborné semináře či konference zabývající se touto problematikou.
|
|
|
Role sestry u umírajícího klienta v domově pro seniory
STAŇKOVÁ, Petra
Hlavním cílem předložené práce bylo zmapovat role sestry u umírajícího klienta v domově pro seniory. V souvislosti s tímto cílem bylo stanoveno pět výzkumných otázek, které zněly: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o umírajícího klienta v domově pro seniory? Jaké jsou specifické potřeby umírajícího klienta v domově pro seniory? Jaká jsou specifika komunikace s umírajícím klientem v domově pro seniory? Jak probíhá spolupráce sestry a rodiny umírajícího klienta v domově pro seniory? Jaký je přístup sester k péči o umírajícího klienta v domově pro seniory? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, které bylo uskutečněno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor se skládal ze 24 otázek (viz příloha 7), které byly v některých případech doplněny otázkami doplňujícími. Rozhovor byl rozčleněn na 6 částí identifikační údaje, specifika péče, potřeby umírajícího klienta, komunikace s umírajícím klientem, spolupráce s rodinou a přístup sester. Rozhovory byly přepsány a zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka papír". Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující toho času v domově pro seniory. Tato bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla základní přehled o roli sestry u umírajícího klienta v domově pro seniory. Na základě zjištěných informací, doplněných o poznatky odborníků z oblasti thanatologie a paliativní péče bude vytvořena příručka pro sestry a ostatní ošetřovatelský personál pečující o umírající klienty v domově pro seniory.
|
|
|
Mukoviscidóza a úskalí života pacientů s touto diagnózou.
JENÍKOVÁ, Aneta
Cystická fibróza je onemocnění postihující trávicí a dýchací systém. Především postihuje jeden z nejdůležitějších životních orgánů a to plíce.Jedná se o autozomálně recesivní genetické onemocnění. Charakteristickým znakem pro cystickou fibrózu je hustý hlen v plicích, který se musí dostat z plic ven. Lidé s touto diagnózou nemají příznivé vyhlídky na kvalitu života. Samotný jedinec a celá rodina se musí hodně přizpůsobit této zákeřné nemoci. Tato nemoc není vyléčitelná, ale s pokrokem vědy je léčitelná. Léčba zahrnuje poctivé přijímání léků, pankreatických enzymů, antibiotik, vitamínů, dodržování správné životosprávy, intenzivní inhalace, rehabilitace, pravidelné kontroly u lékaře atd. Jedinec postižený touto nemocí se může dožít dospělosti, což dříve nebylo možné. Dítě od raného dětství musí být vedeno ke správnému přístupu k léčbě a musí si začít uvědomovat, co by jeho nemoc zhoršovalo. S postupem času, kdy z dítěte se stane dospělý jedinec tak si tyto sounáležitosti bere do života, kde by měla fungovat podpora ze strany partnera. Poté by měli společně zvážit, zda mít rodinu a vše co s tím souvisí. Většina mužů s cystickou fibrózou trpí neprůchodností vývodu, příčinou je hustý hlen a tak spermie nemohou projít do vajíčka a oplodnit ho. Přirozenou cestou může mít dítě jen malé procento mužů. Většině mužů je doporučován v období puberty odběr spermií a uložení ve spermobance. Tato bakalářská práce nese název Mukoviscidóza a úskalí života pacientů s touto diagnózou a je zpracována čistě jen na teoretickém podkladě. Hlavní zdroj pro zpracování práce představovaly primární zdroje, tj. odborné publikace českých i zahraničních autorů. Cílem práce je představit úskalí související s touto diagnózou od samotného zrodu nemoci. Bakalářská práce je rozdělena na tři části, kdy v první části práce je představena samotná nemoc, její klinické příznaky, léčba a diagnostika poškozených systémů. Ve druhé části je nastíněna problematika cystická fibrózy, její následky na praktický život jedince od dětství až po dospělost.Ve třetí části je zmíněna sociální problematika. Je vyzdvihnuta finanční pomoc, protože léčba této nemoci je drahou záležitostí.Dílčím záměrem je zaměřit se na nejnovější pokrok v diagnostice cystické fibrózy, kterým je nová metoda potního testu. Spolu s inhalacemi je důležité dodržování příjmu trávicích enzymů před každým jídlem.K získání informací o této nemoci jsou čerpány převážně odborné publikace, článků z odborných časopisů a také oficiální webové stránky organizace sdružující zasažené jedince. Bakalářská práce si za hlavní cíl stanoví získat komplexní informace o této nemoci, včetně úskalí života pacientů s touto diagnózou. K dosažení hlavního cíle významně přispějí dílčí cíle. Jedním z dílčích cílů je představit nemoc od samotného základu až po její rozvoj hlavně z hlediska diagnostiky. Dalším dílčím cílem při psaní této práce je zmapovat problematiku této nemoci a poskytnout veřejnosti informace a rodině, které se narodilo takto nemocné dítě. Z hlediska metodiky jsou v práci využity metody explanace, syntézy a indukce. Tyto metody spočívají v souhrnu a kombinací sesbíraných primárních informacích a jsou zaměřené na logickou rekonstrukci vysvětlení a pochopení daného tématu.
|
|
|
Postoj a možnosti sester při péči o pacienty s intoxikací ethylenglycolem. (teoretická práce)
KMETKOVÁ, Monika
Intoxikace ethylenglykolem, jak suicidální, tak náhodné, patří k závažným, bezprostředně život ohrožujícím otravám. Při včasném rozpoznání a správně vedené léčbě a prevenci komplikací lze vyléčit i ty nejtěžší otravy, s úpravou renálních funkcí ad integrum. Nejznámější výskyt ethylenglykolu je v nemrznoucích chladících kapalinách pro automobily (Fridex). Za letální dávku u lidí je považováno požití 100-150ml roztoku. Po perorálním požití dochází k rychlému vstřebávání. Odbourávání probíhá převážně v játrech alkoholdehydrogenázou na glykoaldehyd, který je dále metabolizován na kyselinu glykolovou a šťavelovou. V klinickém obrazu dominuje akutní selhání ledvin, které je podmíněno akutní tubulární nekrózou. Nezastupitelnou úlohu v diagnostice otravy má toxikologické vyšetření se stanovením hladiny ethylenglykolu v krvi a moči s prognostickou výpovědní hodnotou, a také z hlediska diferenciálně diagnostických. Mezi terapeutická opatření se řadí výplach žaludku do 1 hodiny po požití a podání aktivního uhlí. Za kauzální léčbu je považováno podání ethanolu a fomepizolu, které se vážou na alkoholdehydrogenázu a tím zabrání přeměně ethylenglykolu na jeho toxické metabolity spolu se zahájením časné hemodialýzy i při dosud intaktních renálních funkcích. V České republice však není fomepizol v současné době dostupný, a proto jediným antidotem zůstává ethanol. Součástí terapie je korekce metabolické acidózy bikarbonátem, intravenózní aplikace thiaminu a pyridoxinu. U terapie takto závažného stavu je neodmyslitelnou součástí i ošetřovatelská péče poskytovaná sestrami. Sestra plní svou funkci při zajištování dýchacích cest, napojování na umělou plicní ventilaci, při monitoraci fyziologických funkcí, asistuje při zavádění invazivních vstupů, provádí odběry, hygienu, zajišťuje prevenci dekubitů apod. Cílem usilovného snažení při zpracovávání tohoto tématu bylo na základě zjištěných informací a prostudovaných materiálů vytvořit aktuální přehled znalostí o problematice intoxikace ethylenglykolem a následné péči o tyto pacienty. Tato diplomová práce s názvem Postoj a možnosti sester při péči o pacienty s intoxikací ethylenglykolem byla zpracována na čistě teoretickém podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. K získání povědomí o současném stavu vědění, které je zachyceno na následujících stránkách, bylo zapotřebí prostudovat mnoho odborných a vědeckých publikací, jak knih, tak i časopisů a internetových stránek registrovaných odborných společností. Snahou podrobného načtení velkého objemu dat bylo podat relevantní výpovědi o zjištěných faktech. Získané vědomosti jsou podrobně rozpracovány do jednotlivých oddílů. Nejprve se zaměřujeme v širším pohledu na intoxikaci, eliminaci a první pomoc v přednemocniční fázi. Bez těchto základních poznatků by výpověďní hodnota celé práce nebyla kompletní. Z této části postupně přecházíme na samotnou intoxikaci ethylenglykolem, její léčbu až k práci sestry a vybraným ošetřovatelským úkonům. Tyto oblasti obsahují jednotlivá doporučení týkající se novinek a aktualit otrav ethylenglykolem. Práce je zakončena v podobě zdokumentovaných kazuistik. Pokud by si byť jen jedno oddělení odneslo některá doporučení z této práce a přispělo by tím ke zlepšení komplexní péče o pacienty intoxikované ethylenglykolem, práce by splnila svůj účel.
|
|
|
Priority sester a matek po porodu v oblasti edukace.
LUDAŠOVÁ, Tereza
Edukace v ošetřovatelství je velmi důležitá, obzvláště po porodu, kdy je žena vystavena úplně nové životní fázi.Porodní asistentka by měla být pro matku oporou, poskytnout matce radu a pomoci se vším, co nová matka potřebuje. V teoretické části mé práce je věnována pozornost edukaci, vymezení pojmů v edukaci a pojmu učení.Největší část teoretické práce se věnuje období šestinedělí, které je ještě rozděleno na fyziologické, patologické a pozdní. Ve fyziologickém šestinedělí jsou zmíněny především involučních změny a celkové změny v organismu, dále jsou zde popsány psychické změny, které v šestinedělí u matek nastávají. Fyziologické šestinedělí obsahuje také kapitolu laktaci a kojení, které je stručně popsáno ve dvou podkapitolách. Další kapitolou je patologické šestinedělí, které popisuje nejčastější problematiku, se kterou se můžeme v šestinedělí u matky po porodu setkat. Poslední kapitolou této části je pozdní šestinedělí, kde je popsána péče v domácím prostředí. Dále se práce věnuje novorozenci. Výzkumná část této bakalářské práce se zaměřuje na zjištění nejdůležitějších oblastí edukace z pohledu matky a sester a porovnává jejich priority. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí kvantitativního šetření, sběr dat byl uskutečněn v šesti nemocnicích Jihočeského kraje prostřednictvím anonymních dotazníků. Všechny dotazníky byly rozdány zvlášť ženám po porodu a zvlášť sestrám. Výzkumný soubor tvořilo 100 (100 %) žen po porodu a 100 (100 %) sester. Veškeré výsledky dotazníkového šetření byly zpracovávány pomocí grafů a tabulek. Hypotézy byly ověřeny statistickým testem chí- kvadrát v programu Microsoft Excel. Bylo posouzeno, zda rozdíl pozorovaných a očekávaných četností je statisticky významný, a to výpočtem dosažené hladiny statistické významnosti, tzv. p-hodnoty za použití funkce CHITEST. P-hodnota byla převedena na procenta a porovnána s hladinou významnosti 5%. Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejdůležitější oblasti edukace z pohledu porodní asistentky, dětské sestry a ženy po porodu. Dalším cílem bylo stanoveno zjistit rozdíly v prioritách edukace u žen po porodu, porodních asistentek a dětských sester. Hypotéza 1 Existují rozdíly v prioritách edukace u matek po porodu a porodních asistentek. Tato hypotéza se potvrdila. Priorita porodních asistentek je hygiena a priorita matek po porodu je výživa novorozence. Hypotéza 2 Existují rozdíly v prioritách edukace u matek po porodu a dětských sester. Tato hypotéza se nepotvrdila. Priorita dětských sester je výživa novorozence stejně jako priorita matek po porodu. Hypotéza 3 Priorita edukace u matek po porodu se liší v závislosti na předchozích zkušenostech s mateřstvím. Tato hypotéza byla potvrzena. Prvorodička udává z 63% za prioritu u novorozence výživu a za prioritu v péči o sebe umění kojit. Druhorodička považuje za svou prioritu v péči o novorozence v 18% manipulaci a z 12% v péči o sebe hygienu. Hypotéza 4 Priority edukace u porodních asistentek se liší v závislosti na délce praxe. Tato hypotéza byla potvrzena. Porodní asistentky pracující na oddělení šestinedělí v rozmezí 0 10 let, udávají v 66% za prioritu hygienu. Porodní asistentky pracující na oddělení šestinedělí déle jak 11let udávají ve 14% stravování a pitný režim. Hypotéza 5 Priority edukace u dětských sester se liší v závislosti na délce praxe. Tato hypotéza byla potvrzena. Dětské sestry pracující na oddělení v rozmezí 0 - 10 let udaly v 32% za prioritu bezpečí novorozence. Sestry pracující na oddělení díle jak 11 let, udávají ve 22% za prioritu výživu novorozence.Výsledky výzkumu bakalářské práce mohou sloužit jako materiál pro porodní asistentky, jako doporučení ke zlepšení edukace matky po porodu. Nebo mohou posloužit matkám jako edukační materiál. Využít je ale rovněž mohou budoucí porodní asistentky, které se rozhodují o svém povolání. Poznatky, které vyplynuly z výzkumného šetření, je možné prezentovat na seminářích a vědeckých konferencích porodních asistentek a dětských sester.
|
host ::
RSS.